Dlouho jsem přemýšlela, o čem by měl být muj první příspěvěk na blogu. A tak nějak mi nahrála moje kamarádka. Včera byla na party s jedním nejmenovaným, pro její srdce, by se dal pojmenovat jako pan Neodolatelný. Problémem však je, že ona kamarádka je prý šťastně zadaná, přesto se vydala do ulic s panem Neodolatelným a také se mezi nimi později něco málo stalo...
Když jsem se jí zeptala, jestli nemá výčitky vůči svému příteli? Odpověděla, že sice má, ale že by to udělal kdykoliv., protože pro pana Neodolatelného má prostě slabost.
A tak se sama sebe ptám, proč ochutnáváme zakázané ovoce, když nám doma sedí milující protějšek? Chápu, že někdy to není celý růžový a pohádkový, ale přeci problémy jsou od toho, aby se řešily a ne abychom utíkali do náruče druhých.
A jak jste na tom vy? Stalo se vám někdy něco takého? Uneslo to vaše svědomí, nebo jste se přiznali, a jak to mezi vámi dopadlo?
